TK Boltuka

Jednodenní výprava začala srazem na Dejvické, kde jsem nabrala Kubíka, FutuRámu, Šanti, Aničku a Kristýnku. Dojeli jsme na Hlavák a odtamtud vlakem na Karlštejn. Pěšky jsme pokračovali do Mořiny, kde jsme se na návsi naobědvali. Cestou přes pole jsme potkali stádo divočáků. Pak jsme konečně došli na Velkou Ameriku, kde jsme vymetli všechny přístupné vyhlídky a nafotili pár obrázků do kroniky. Kolem lomu Mexiko, kde jsme zavzpomínali na politické vězně, kteří tam kdysi pracovali, jsme došli na Malou Ameriku. Poslední část cesty jsme skoro běželi, abychom stihli vlak, což se nám podařilo, takže v pět jsme byli zpátky v Dejvicích, kde jsem vrátila špinavé, ale spokojené děti rodičům.

 

Letošní Podzimky se stejně jako ty loňské konaly v boudě v Leopoldově. Ve čtvrtek ráno vyrazily děti a Ježek busem do Novohradek. Cesta byla komplikovaná a plná přestupů, ale všichni ve zdraví dorazili. O něco později přijeli Šikula s Aničkou a pak Brába s Rokim, Aničkou a Karčou. Děti šly spát brzo, protože byly po cestě unavené a vedoucí ještě chvíli hráli Monopoly.

V pátek jsme vyrazili na výlet. Počasí nám moc nepřálo, proto jsme šli jen do Černého údolí, odkud jel autobus. Cestou jsme se stavili na Žofíně na čaj a polévku, což v chladném dni docela bodlo. Po návratu do boudy se děti rozdělily do dvou družinek a začaly luštit zprávu v morseovce. Díky ní se dozvěděly, že kdesi v Novohradkách je možná ukrytý maďarský zlatý poklad, který tam na konci války nechali ustupující Němci. Než ale začalo pátrání, hrálo se plno jiných her, z nichž většina se odehrávala kolem kamen. Po večeři, ke které bylo maso na mrkvi s bramborama, se hrál Bang, Monopoly a městečko Palermo.

Na sobotní dopoledne jsme si domluvili hru se Čtverákama. Byla zase zima, takže se hrály nejrůznější štafety, abychom se zahřáli, a oblíbená torpéda. Pak ale začalo pršet, takže jsme se přesunuli na marodku a hráli čtveráckou verzi Palerma. Potom jsme se vrátili do vyhřáté boudy a poobědvali čočkovou polévku a špagety. Mezitím začalo sněžit, proto se program přesunul ke kamnům. Vyráběli jsme svíčky ze včelího vosku, který si děti přinesly od včelaře a který jsem celý páteční večer rozpouštěla a čistila. K večeři byla sekaná s brkaší a potom se pokračovalo ve výrobě svíček nebo se hrál Bang. Po setmění jsme s Matějem a Brabencem využili toho, že sněží, a přibližně půl hodiny se koulovali před kuchyní.

Sněhové radovánky jsme si užívali i v neděli. Hrála se honička v chodbičkách, mrazík v chodbičkách a pak veselá hra na potravní řetězec. Během ní přišli nějací lidé a tvrdili, že vědí něco o pokladu a že je prý ukryt kdesi na Lysém vrchu. Děti se tam hned vydaly, ale našly jen dokument, ze kterého vyplynulo, že skrýš už byla objevena, ale poklad v ní nebyl. Tak jsme si aspoň zahráli sněžného buldoka a pak se utíkali ohřát a usušit do boudy. Po obědě se začalo balit a uklízet a hrál se již tradiční Bang. Na zastávce jsme potkali Čtveráky a jeli s nimi busem do Budějovic, kde jsme přestoupili a pokračovali nabitým autobusem do Prahy. Tam jsme vrátili děti a odebrali se domů.

Přestože počasí nám moc nepřálo, byla to povedená výprava. Za kamnama je totiž krásně, i když venku třeba mrzne :-)

Pár fotek najdete tady

První výprava v novém školním roce probíhala v lehce komorním duchu. V pátek odpoledne jsme se s Matějem sešli na Dědině, kde nás nabral Ježek se Zdendou, Majdou a Daisy. V Budějovicích jsme nakoupili jídlo a kolem půl 9 jsme dorazili na Mášovnu. Po pár minutách začala noční hra světla přátelství, při které jsme se snažili co nejdřív donést hořící svíčku na kraj lesa, pak doprostřed lesa a nakonec zpátky na hájovnu. Mezitím dorazili Kuba, Kubík a Julča. Celá výprava se pak odebrala dolů do kuchyně a já jsem zůstala nahoře.

Soutěže začínaly v sobotu v devět. Utvořili jsme čtyřčlenný tým s názvem Pražáci a vrhli se do plnění úkolů. Začínalo se pískanou a mávanou morseovkou, nsledovala kimovka, terénní opičí dráha (která nám fakt nešla), poznávání kytiček, stromů a stop, házení šiškama do kýble a nakonec vaření vody o závod. Potom následoval oběd a poledňák, během kterého nám bylo naštěstí umožněno schovat se před deštěm na marodku.

Odpoledne se chodilo po stanovištích v okolí. Podařilo se nám obejít 5 stanovišť z 8, což byl myslím docela úspěch. Na stanovištích jsme trénovali odhad, házení frisbee, chytání kolíků a další vtipné aktivity. Po návratu jsme počkali na nástup a pak se co nejrychleji vydali do kuchyně, páč jsme byli slušně promoklí. V kuchyni jsme zatopili a navečeřeli se polévky a rizota. Zbytek večera jsme se váleli po lavicích ve spacácích a mysleli na nebohé spoluhráče nahoře ve stanech.

V neděli ráno jsme dorazili zbytečně brzo, takže jsme čas před začátkem strávili sezením v kuchyni a popíjením teplého čaje. Po nástupu se hrála hra v lese, při které jsme sbírali provázky a snažili se je svázat do co nejdelšího provazu. Pak se přepaloval provázek na čas. Následovala další bezprizorní hodinka, během které jsme hríli země, město a ostatní oddíly obědvali. Pak konečně nadešlo vyhlašování. Příliš jsme si nevěřili, a proto jsme byli příjemně překvapeni osmým místem z celkových 21 týmů. Dokonce jsme vyhráli knížku. Pak jsme se rozloučili a rychle vyrazili dolů do kuchyně, protože jsme měli hlad a taky bylo potřeba co nejdřív začít balit a uklízet. K obědu bylo rizoto, čínské polívky a tak nějak všechno, co ještě zbylo. Po rychlém uklidu jsme zašroubovali boudu a vyrazili domů.

Výprava byla i přes malou účast velmi příjemná, jen jsme teda poněkud nastydli :-)

Květnový vandr začal srazem na Dejvické, kde se sešli Matěj, Ježek, Zdenda, pes Daisy, Dalien, Futu (Ráma), Šanti a Karča. Na Smíchovském nádraží se připojili Martin, Lucka a David. Vlakem jsme dojeli do Zadní Třebaně, kde jsme přestoupili na autobus (ale vlastně vlak) a v obležení batohů dojeli do Radouše. Odtud jsme popošli do Lhotky a tam si udělali limonádovou pauzu před hospodou. Poté jsme pokračovali ke Smaragdovému jezírku, kde jsme měli v plánu spát. Napřed jsme si postavili přístřešky a pak vyrazili na dřevo, abychom mohli večer ještě chvíli posedět u ohně. Kolem desáté jsme si šli lehnout.