TK Boltuka

  • Zvětšit velikost písma
  • Výchozí velikost písma
  • Zmenšit velikost písma
Home Naše akce Výpravy
Výpravy

Výprava do Posázaví 1. 10. 2022

Email Tisk PDF

Jednodenní výprava do Posázaví, pro některé děti první výprava vůbec, začala srazem na Veleslavíně, kde se sešlo neuvěřitelných 21 dětí, velké holky a doprovod nepočítaje. Vlakem jsme dojeli do Hvězdonic, odkud jsme se vydali jen s lehkým zaváháním k pozůstatkům středověkého městečka Odranec. Omrkli jsme poměrně zachovalou bránu a pokračovali na zříceninu Stará Dubá. Výstup byl lehce dobrodružný, ale nakonec se podařilo najít správný kopec. Poobědvali jsme na kládách pod hradem a odvážní zájemci si prohlédli rozvaliny. Přes les jsme došli do Zlenic, kde nás čekalo překvapení – přívoz. Přepluli jsme Sázavu, ale přiznejme si, že z lodě měli větší radost dospělí. („To bylo to překvapení? Aha. My chtěli cukrárnu.“) Na druhém břehu jsme vylezli na druhou zříceninu (Zlenice nebo Hláska), kde nás ale dohnaly první kapky deště. Čas odjezdu vlaku se přibližoval, takže jsme nedělali delší pauzu, ale šlapali jsme dál po žluté do Senohrab. Přibližně v půli cesty se rozpršelo, ale naštěstí ne moc, listnaté stromy nás kryli a posledních pár set metrů to jistily bundy. Na nádraží se někteří z nás občerstvili horkou čokoládou z automatu, takže čekání rychle uteklo a za chvíli jsme frčeli zase do Prahy.

Pár fotek najdete tady: https://bit.ly/3M8W7Wb 

 

Becheche 13. – 15. 12. 2019

Email Tisk PDF

Už potřetí nás Becheche zavedlo do krásné krajiny Krkonoš, tedy do boudy kousek od Strážného. Prvním dobrodružstvím byla už samotná cesta, která znamená 2 přestupy, narvaný vlak a ještě kus cesty pěšky a autem.

Tématem letošní výpravy byly Vánoce v cizích zemích, proto jsme si během sobotní procházky postavili několik živých Betlémů a bojovali o věž z koulí. Po obědě a poledňáku se šlo blbnout ven do sněhu a hrát další veselé hry. Odpoledne patřilo již tradičně vyrábění ozdobiček na stromeček a chlebíčkové manufaktuře. Potom mohli zájemci ještě jednou vyrazit ven a některé jsme naháněli zpátky domů opravdu obtížně. Po večeři, ke které byly luxusní řízky (díky, holky, za smažení) a bramborový salát, následovalo vánoční hraní na kytaru a dlouho očekávaná nadílka. Když si všichni dosyta vyhráli s novými dárečky a nacpali se cukrovím a chlebíčky, šlo se spát.

V neděli nás čekalo už jen pár her uvnitř, dobalení a úklid. Na cestu se tradičně vyrazilo po několika skupinkách a nechyběla ani čokoláda z automatu na nádraží ve Vrchlabí. Potom už jen dlouhá cesta vlakem, rozloučení na Hlaváku a hurá domů.

Byli tam: Ježek, Karča (od soboty), Vojta, Vašek, Manka, Kubík, Brába, Klárka, Šimon, Majda, Julča, Kuba, Domča, Viky, Vali, Háta, Ela, Justin, Adelina, Verča, David, Anička, Zuzka, Bára, Šárka Šimůnková, Siréna, Kubajz, Lucka, a Terka.

 

Hory 1. - 4. února 2018

Email Tisk PDF
Hodnocení uživatelů: / 1
NejhoršíNejlepší 

Tradiční lyžovačka se tentokrát konala 1. – 4. 2. 2018. Ve čtvrtek postupně přijeli Ježek, Majda, Verča, David, Klárka, Ondrik s tatínkem, Manka, Kuba Votruba, Julča, Háta, Ela a autobusem Karča. Večer se chvíli hrálo na kytaru, ale poměrně brzo jsme šli spát, abychom měli dost sil na páteční lyžování.

V pátek jsme po snídani vyrazili lyžovat na Šachty. První skupinu vedli Manka a Petr a patřili tam Majda, Háta, Ela, Verča, David a Ondrik, i když později se rozdělili na rychlejší a pomalejší část. Speciální družstvo tvořila Julča, která stála na lyžích poprvé v životě a instruktora jí dělal Ježek, a Klárka, která sice kopec sjela, ale raději volila pomalejší tempo s Karčou. Skupinky si užívaly na svahu a sešli jsme se až okolo poledne na svačinku. Po lyžování jsme se vrátili k chalupě a ještě drahnou dobu blbli venku ve sněhu. Když jsme byli dostatečně promáčení, čekala nás vevnitř přímo luxusní hrachová polévka. Odpoledne patřilo veselým hrám. K večeři byla čína, kterou uvařil Vojtíšek, který během odpoledne dorazil z Prahy. Po večeři se hrály Dostihy a Soudruhu, nezlob se, které opanovala Manka, které se podařilo projít všechny prominentní funkce a frnknout za kopečky. Těžko říct, jak dopadly Dostihy, ale máme podezření, že Ježek zase všechny obral.

V sobotu nás čekaly Paseky. První překvapení přišlo už při příjezdu, protože parkoviště bylo plné a jeli jsme až úplně nahoru. Znovu jsme se rozdělili do družstev, jen vedoucí se trochu promíchali. V areálu se zrovna konali závody a začínaly pražské prázdniny, takže všude bylo plno lidí a i fronta na párek v rohlíku během pauzy byla pekelně dlouhá. Horká čokoláda se šlehačkou každopádně bodla a spokojené a najedené dětičky pokračovaly v lyžování s ještě větší radostí. Okolo 1 nás auta posbírala a vrátili jsme se do chalupy. K pozdnímu obědu byla gulášovka a po ní polední klid a znovu kupa her. Okolo půl 6 nadešel čas na pečené kuře, které si dali nejdřív Manka, Karča, Vojta, Majda, Petr a Ondrik, kteří vyráželi na Kamenec na večerní lyžování. Ostatní mezitím hráli hry.

V neděli jsme dospali předchozí dny a po snídani a balení jsme vyrazili do Jablonečka do cukrárny. Cesta ubíhala příjemně, protože krásně svítilo sluníčko a nespěchali jsme na žádný bus. V cukrárně jsme si dali něco teplého k pití a zákusek a pěšky se vrátili do chalupy na oběd. Během úklidu jsme se podívali na kousek pohádky a když bylo hotovo, snesli jsme si batohy ke garáži, naložili bagáž a vyrazili ku Praze.

Fotky jsou k vidění tady: https://www.facebook.com/pg/boltuka/photos/?tab=album&album_id=1619570174801080

 

Podzimky 25. - 29. 11. 2017

Email Tisk PDF
 Stejně jako posledních pár let jsme i letos vyrazili strávit podzimní prázdniny na naše
tábořiště v Leopoldově. Vyrazili jsme hned ve středu po škole či po práci, abychom si mohli
užít co nejdelší čas v Novohradských horách. Jedna skupina (Vašek, Manka, Filip, Cipísek,
Siréna, Kubajz, Viki, Vali, Vlastík, Ondra, Eliška, Bob, Háta, Klárka) měla sraz na Hlavním
nádraží a jela přímým vlakem do Kaplice. Zbytek se dopravil do Leopoldova auty (Ježek, Vojta,
Majda, Sára, Verča, Davídek, Ondrik, Jirka, Brába, Buclinka), řidiči vyložili všechny věci i
posádku a jeli zpátky do Kaplice pro zbytek.
Ve čtvrtek byl naplánovaný výlet na Kamenec - nejvyšší horu Novohradek. Abychom
nešli ve velkém počtu všichni najednou, rozdělili jsme se na dvě skupiny. Jedna šla
z Leopoldova přes samotu Ulrychov na Kamenec a poté do vesničky Pohoří na Šumavě, odkud
se dovezla autem zpátky do tábora. Druhá skupina šla přesně naopak, až na to, že vrchol
Kamence nedobyla a pouze ho obešla, avšak obě skupiny se potkaly zhruba v půli cesty a
druhá skupinka byla v táboře asi o půl hodiny dříve. Vrátili jsme se kolem páté hodiny a Eliška
s Ježkem už měli připravenou večeři, která po celodenním výletě přišla vhod. Večer jsme
strávili kolem roztopených kamen hraním deskových her a zpíváním k hraní na kytary.
Tak jak nám ve čtvrtek na výletě přálo počasí, v pátek se pěkně zkazilo, začala být
zima a chvílemi pršelo. To znamenalo, že se nedalo být venku, ale to nebyl žádný problém,
jelikož v plánu bylo vyrábění draků. Protože bychom se ke stolu do kuchyně nevešli všichni
najednou, dodrželi jsme rozřazené skupinky a draky si nejdříve vyrobila jedna skupinka,
zatímco druhá hrála hry s Mankou a poté se prohodili. Menší děti vyráběly barevná bábrlata
na ocas, větší si museli vyhrát s konstrukcí. Draky se podařily, akorát, jelikož pršelo, nebyla
příležitost pověsit je do větru. Po obědě a odpoledním klidu jsme se stejně jako každý rok
vydali do Borovan u Trhových Svin do bazénu, který jsme měli dohodnutý od čtyř do pěti
hodin. Ti, co se vešli do aut, jeli auty, zbytek se dopravil až k bazénu autobusy. Koupačku jsme
si všichni užili, a když jsme se vrátili do kuchyně, už na nás čekal Vašek s hotovými haluškami se
špekem a se zelím. Večer jsme byli všichni unavení, a tak jsme všichni za hraní kytar odcházeli
na kutě.
V sobotu, jelikož počasí se alespoň trochu vylepšilo, jsme mohli zůstat venku kolem
kuchyně a zahrát si pár her na vzduchu. Po obědě a odpoledním klidu jsme trochu netradičně
nevyrazili nahoru na Jednoty ke spřátelenému oddílu Čtveráci, nýbrž oni dorazili k nám,
abychom spolu strávili jedno odpoledne a děti se mohli zase lépe poznat. Nejdřív jsme začali
hrou v lese Šátky a po svačině v teple jsme si zahráli na louce před kuchyní vytouženou
Kabaretku (hra téměř bez pravidel s úkolem dostat míč na území soupeře). Celé odpoledne
jsme si všichni užili a už se těšíme na další společně strávený čas. Večer, jelikož se jednalo o
ten poslední, se hrálo na přání, aby si každý mohl zazpívat svou oblíbenou písničku.
Neděle jakožto poslední den byl hlavně ve znamení balení a poklízení. Po obědě se
první skupina naložila do aut a odvezli se opět do Kaplice na vlak. Jelikož přes noc hodně
foukalo tak do Českých Budějovic vlaky nejezdily a my jsme se tak museli dostat do Budějovic
náhradní autobusovou dopravou. Tam to ovšem nebylo o nic lepší a na nádraží nebyl nikdo
schopný podat informaci, jestli vlaky pojedou nebo nepojedou. Nakonec měly vlaky zpoždění
přes tři hodiny, takže všichni co mohli, se naskládali do aut a zbytek popojel autobusem do
Písku, kam jim naproti přijel Igor a Roki, za což jsme jim velmi vděční.
Seznam účastníků: Ježek, Brába, Vašek, Kuba, Vojta, Manka, Buclinka, Eliška, Filip, Kubík,
Zdenda, Cipísek, Majda, Sára, Verča, Julča, Háta, Ondra, Jirka, Davídek, Ondrik, Klárka, Viki,
Vali, Vlastík, Kubajz, Siréna, Bob.
Aktualizováno Čtvrtek, 09 Listopad 2017 10:28
 

Voda 9. – 11. 6. 2017

Email Tisk PDF

Tradiční červnová akce nás tentokrát zavedla na Ohři. Sešli jsme se v pátek večer ve Vojkovicích ve složení Ježek, Vojta, Majda, Brába, Karča, Míša, Manka, Míra, Kačka, Buclinka, Standa, Cipísek, Budulínek, Roki, Kubajz, Štěpán, Siréna, Petr, Ondrik, Martin, Filip a Stoupa s Nikoletkou. Večer nám zpestřil poměrně silný vítr a déšť, ale stany i hrobník to naštěstí přežily.

Ráno se k nám připojili Michal a Ája. Šest posádek se pak vydalo na vlak, aby jelo úsek z Karlových Varů, zbytek se přesunul na Hubertus, odkud začínala druhá skupina. O putování první skupiny bohužel nic nevím, ale druhých šest lodí se po delším čekání na lodě a sjezdu peřejí spokojeně doplavilo až do Vojkovic. V řece sice bylo dost kamenů, ale měli jsme stabilní samby, takže nikdo se nevyklopil a aspoň to pěkně teklo. Po přistání si ještě háčci zkoušeli kormidlovat a při pohledu ze břehu se zdálo, že je to vážně baví J Skupina z Varů dojela jen chvilku po nás, takže večer jsme strávili společně.

V neděli se skupinka na kratší trasu rozrostla o další tři posádky. Zbývající tři jeli až do Klášterce. Teklo to pěkně, takže i přes zastávku na oběd a soulodění jsme do Perštejna dorazili docela brzo. Zatímco se řidiči vraceli pro auta, děti si užívaly ve vodě. Když se vrátila auta, převlékli jsme se, naskákali dovnitř a vyrazili ku Praze.

Aktualizováno Sobota, 02 Září 2017 14:09
 


Strana 1 z 16