22.3.2003
Tak tohle je ohlédnutí do minulosti, vzhledem k tomu, že teď, když to píšu, je listopad. Takže…jeli jsme do Řevnic pod vedením Aničky(®). Ráno se sešli zakuklenci v šálách, čepicích a rukavicích těchto jmen: Janička, Míša, Igor, Kristýnka, Zuzka, Týnka, Ondra, Štěpán, nějaká neznámá Anička, Íra, Šíbra a zakuklenci junioři: Sanitka, Anetka, Zuzka, Karolínka a Míra. Byli jsme na dvě etapy, jelikož byl tak narvanej, že….že to snad ani nebylo možný. Čtyři lidi museli jet až dalším vlakem, takže nastali malé komplikace. Ale jsme přece „sestry, bratři a kamarádi“, tak jsme to zvládli. Z Řevnic jsme se vydali na 5km vzdálenou Skalku. Cestou jsme hráli spoustu her, ať už obvyklých či nějakých netradičních, ale hlavní je, že jsme se ploužili jako šneci, aby nás druhovlačáci našli. Na Skalce jsme udělali takovou větší přestávku v bufetu a zase se vydali nazpátek. Zastavili jsme se na soukromým hřišti a hráli ruka, noha… a oblíbenou trojnožku. Nakonec jsme společným vlakem dojeli až do našeho rodného městečka.
Lišče
