Jednoho krásného dne v devět hodin ráno, se na Hlavním nádraží sešli: Karča, Honzík, Kajda, Prtě, Míra, Špageta, Dejf, Kuba, Adam, Míšař a samozřejmě Kája, aby odjeli do Novohradských hor na Mášovnu. Ve vlaku se k nim připojila Delfi. Cesta byla velice příjemná. Povídali si, četli seriózní časopis a doufali, že stihnou přestoupit na další vlak. V Kaplici marně hledali otevřenou cukrárnu(někteří nakonec zalezli do jedné restaurace a dali si zmrzlinuJ…). No, a pak hurá busem do Malont, odkud pokračovali po svých ztuhlých nožkách. Na Mášovnu dorazili asi kolem čtvrté. Ale co to? Nikdo venku? Když je tak krásně? No jo Čtveráci relaxovali ve štábu….Jejich všemi zbožňované dětičky dováděly na marodce…Naštěstí byly jenom čtyři!(uff) – Nebojsa, Tragéd, Martin a Markétka. Když se všichni uvítali a ubytovali, někteří si šli házet s frisbíčkem, někteří se jen rozkoukávali a vzpomínali, kde co je.
No a byl večer. Ratolesti zalezli po dlouhém odmlouvání do spacáků, ale jen, co vedoucí zavřeli dveře, děti otevřely pusy…J O tom, co se dělo první noc, se tady radši nebudu zmiňovat (někdo by se mohl cítit pohoršeně)…Situaci bohužel nezklidnil ani příchod Mota a Zvonka.
Pátek 27.10.
Nevím, kdy vstávali malí Čtveráci (určitě to bylo hodně brzo), ale Pražáci se vykopali asi kolem deváté. Rozcvičku měl na starosti Mot se Zvonkem. K snídani byl chlebík s marmeládou a máslem, které šlo kupodivu dobře namazat.
Dopoledne strávili hraním Stavů (král, šlechta, měšťani, chudina, revoluce!..) a Zásekáče(běh po papírkách). K obědu byly sejráče. Po výborném obědě s nacpaným břichem, se vypravili na procházku kolem Jeleňáku. Někteří si naivně mysleli, že se podívají na naší louku, ale nestalo se(bohuželL). Celou cestu se schovávali, lezli na stromy a leželi na zemi(povodeň, nálety, bomba)
Večer se hrály hry na marodce – evoluce, elektrika a kufr. A pak, když zapínali zipy svých spacáků, hurrá! Přijela Týna s Martinem! S úsměvem na tváři zavřeli unavená očka a usnuli….(co se týče malých čtveráků, až na Markétku jim to nějakou dobu trvalo a co se týče některých Pražáků….no nebylo to tak strašný jako předchozí noc…podrobnosti vám možná prozradí aktéři).
Sobota 28.10.
Po snídani (štrúdl, buchta a kakao) se odebrali do lesa, kde byli v zemi(mezi milióny větví) zapíchány špejle. Modrá za jeden bod, hnědá za dva, oranžová za tři a jedna jediná žlutá za deset. Onu žlutou špejli se několik dobrovolníků snažilo nalézt, ale nikomu z nich se to nepovedlo(možná už ji našli veverky).Oběd – vítečný segedín. Pak si skákali na záda(opravdu si nevzpomínám jak se ta hra jmenuje), hráli Zvěřinec a Hututu( takovou tu nesmyslnou hru, co maj rádi jenom malá másla…..). V podstatě se nudili, tudíž si každý dělal co chtěl. Tu někdo navrhl boj o vlajku, ale ještě než se podařilo rozdělit děti do skupin, začalo pršet(ach jo, už se to počásko začalo horšit…). A tak šli hrát na marodku pantomimu a předváděli filmy. K večeři byly obrovské syté palačinko-lívance, které by se mohly velikostně rovnat malému frisbí.
Po desáté zalezla děcka do spacáčků a napjatě čekala na noční hru. Ta spočívala v tom, že se každý musel plížit k ohýnku, u kterého hlídala Karča, Lečo, Mot, Zvonek a Bystro, a vzít papírek s číslem. První pokus nějak nevyšel, a tak se hrálo ještě jednou – tentokrát už stačilo malé šustnutí a „hlídači“ vás poslali na začátek.
Neděle 29.10.
Poslední den. Ráno si většina sbalila svých pět švestek. Dopoledne se hrálo všechno možné – Jungle Speed, kostky, malí čtveráci se snažili pochopit dračí doupě……Co bylo k obědu si nepamatuju – tak to Týno prosím doplňJ. Po obědě odjel autem Ferda, Kája, Mot, Zvonek a Míšař. Ostatní šli pěšky do Leopoldova, potom jeli busem do Budějovic a nakonec vlakem do Prahy. S plnou hlavou vzpomínek a úžasných zážitků se dostali ve večerních hodinách domů.
J J J
Moc se omlouvám, ale nemám básnické střevo a nepatřím mezi vtipné lidi.
Detaily-chybí.
Míšař
