Zlatý chlum

Zlatý chlum:908 m/nm. Vrchol Zlatého chlumu (875 m) dominuje oblasti Jesenicka, a tak není divu, že již před sto lety zlákal stavitele rozhleden. Významnou roli ovšem sehrály ještě další skutečnosti. V Jeseníku (tehdejším Frývaldově) sídlilo ústředí Moravsko-slezského sudetského horského spolku a sousední Gráfenberk (nyní Lázně Jeseník) patřil - jistě i díky věhlasu Vincence Priessnitze - k vyhledávaným lázeňským místům.

Myšlenka na postavení rozhledny vznikla ve výboru jesenické sekce MSSGV již v roce 1894. Trvalo však dalších pět let, než se mohlo přistoupit k realizaci projektu vypracovaného ředitelem kamenické školy Eduardem Zelenkou. Výstavba kamenné, 26 m vysoké věže byla svěřena staviteli Aloisi Nitzschovi. Ten odvedl poctivou a rychlou práci, takže již 3. září 1899 zvěstoval prapor vlající z cimbuří otevření nové rozhledny. O tři roky později vyrostla vedle věže pěkná horská chata (zvaná Medritzerova) s celoročním provozem. Velice oblíbené bývaly zimní výstupy na vrchol, kdy se výletníci přišli porozhlédnout po zasněžené krajině, posilnili se v restauraci a k cestě zpět do města použili sáňkařskou dráhu.

Po druhé světové válce zájem o areál na Zlatém chlumu značně opadl. Chata v roce 1955 vyhořela a osamocená rozhledna, ponechaná bez údržby, pustla. Teprve v sedmdesátých letech se městský úřad v Jeseníku postaral o její rekonstrukci a znovuotevření. Tehdy se také vedle věže objevila malá chatka, v níž lze v létě obdržet jednoduché občerstvení. A jak z údolí poznáte, je-li rozhledna otevřená? Stejně jako v minulosti, podle vyvěšeného praporu.

Na východním svahu pozůstatky dolů na zlato. Na svazích naleziště granátů ve svoru.